FCI standard malého knírače


Původ: Německo
Datum publikace a platnosti: 6. dubna 2000
Použití: společenský a doprovodný pes
Klasifikace FCI: skupina 2, pinčové a knírači, molosi, švýcarský salašnický pes a jiná plemena
sekce 1, pinčové a knírači bez zkoušek

Historický přehled

 Na přelomu století započal malý knírač svoji cestu z prostoru Frankfurtu nad Mohanem, tehdy ještě nazývaný "hrubosrstý malý pinč". Nebylo lehkou úlohou vytvořit z různých forem, velikostí a typů a směsí tvrdých, měkkých a jemných struktur srstí, malého psa, který by plně odpovídal exteriéru a povahovým kvalitám jeho většího bratra, středního knírače.

Významné proporce

Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá přibližně délce trupu. Délka hlavy (od špičky nosu po tylní kost) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).

Povaha

Jeho povahové vlastnosti odpovídají povaze středního knírače a jsou vyjádřeny temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, nebojácnost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače příjemného společenského psa i hlídače a doprovodného psa, kterého lze chovat bez problémů i v malém bytě.

Hlava

Lebeční část: Lebka je mohutná, protáhlá, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava má odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek a probíhá paralelně se hřbetem nosu.

Stop či žlabinka je zvýrazněna obočím.

Nos: Čenich je dobře vyvinutý a trvale černý.

Morda je zakončena tupým klínem. Nosní hřbet je rovný.

Pysky jsou černé, pevné a hladce přiléhající k čelistem, koutky uzavřené.

Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Nůžkový skus, dobře uzavřený, chrup úplný (42 zubů podle zubní formule), silný a čistě bílý. Žvýkací svaly jsou mohutně vyvinuté, přesto nesmí líce rušit hranatý tvar hlavy s bradou.
Oči: Středně velké, oválné, dopředu směřující, tmavé, s živým výrazem; oční víčka dobře přiléhající.

Uši: Klopené uši ve tvaru V, vysoko nasazené a stejnoměrně nesené, vnitřní okraje boltců přiléhají k lícím, jsou dopředu ke spánkům otočené, při čemž horní linie sklopení nemá přesahovat horní linii lebky.

Krk

Svalnatá šíje je ušlechtile klenutá. Krk přechází harmonicky v kohoutek. Mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený, odpovídající mohutnosti psa. Kůže na hrdle těsně přiléhá a je bez záhybů.

Tělo

Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.

Kohoutek: Tvoří nejvyšší bod horní linie.

Hřbet: Silný, krátký a pevný.

Bedra: Krátká, silná a hluboká. Vzdálenost mezi posledním žeberním obloukem a kyčlí je krátká, čímž pes působí kompaktně.

Záď je lehce zaoblená, nenápadně přecházející v nasazení ocasu.
Hrudník je přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahající až po loket. Předhrudí je tvořeno výrazným výběžkem hrudní kosti.

Spodní linie a břicho: Slabiny ne příliš vtažené, s dolní partií hrudníku tvoří pěkně klenutou linii.

Ocas je přirozeně ponechaný.

Končetiny

Hrudní (přední): Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a nikoliv úzce postavené. Při pohledu ze strany rovné.

Plece: Lopatka přiléhá těsně k hrudnímu koši, oboustranně dobře osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo a dobře dozadu položená, vykazuje úhel s rovnovážnou linií asi 50o.

Paže dobře přiléhá k trupu, je silná a mohutně osvalená, svírá úhel s lopatkou asi 95oaž 105o.

Loket je dobře přiléhající, ani vbočený ani vybočený.

Předloktí: Při pohledu ze všech stran zcela rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené.

Zápěstí: Mohutné, stabilní, jen nepatrně se odchylující od struktury předloktí.

Záprstí: Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k podložce, silné a lehce pérující.

Přednítlapky: Krátké a zaoblené, prsty navzájem pevně přiléhající a klenuté (kočičí tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.

Pánevní (zadní): Při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu zezadu rovnoběžné, nikoliv úzce postavené.

Stehno je přiměřeně dlouhé, široké a mohutně osvalené.

Koleno ani vbočené ani vybočené.

Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v silný kloub hlezenní.

Hlezno je výrazně úhlené, mohutné, stabilní, ani vbočené ani vybočené.

Nárt je krátký a kolmo k podložce postavený.

Zadní tlapky: Prsty jsou krátké, klenuté a těsně přiléhající; drápy krátké a černé.
Pohyb je pružný, elegantní, pružný, uvolněný a prostorný. Přední končetiny vykračují pokud možno daleko dopředu, zadní končetiny poskytují - daleko vykračující a pérující - požadovanou sílu pohybu psa. Přední končetina jedné strany se pohybuje dopředu současně se zadní končetinou strany druhé. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.

Kůže

Srst

Jakost srsti: Srst má být hrubá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a ne příliš krátkých, tvrdých a k tělu přiléhajících pesíků. Pesíky jsou hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné posoudit jejich strukturu, ani rozježené ani vlnité. Srst na končetinách má tendenci nebýt tak docela tvrdá. Na čele a uších je krátká. Jako typický znak tvoří na mordě nepříliš měkký vous a zježené obočí, které lehce stíní oči.

Barva

Pro pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín s pravidelným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí vykazovat výraz podtrhující tmavou masku, která má odpovídat a ladit s daným barevným rázem. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí.
Pro černostříbřitý ráz jsou chovatelským cílem černé pesíky s černou podsadou; bílé znaky nad očima, na lících, na na vousech, na hrdle, na předhrudí dva oddělené trojúhelníky, na nadprstí předních končetin, na tlapkách, na vnitřních stranách zadních končetin a na řiti. Čelo, týl a vnější strana uší mají být černé jako pesíky na těle.

 

Velikost a váha

Kohoutková výška: U psů a fen mezi 30 a 35 cm.

Váha: U psů a fen asi 4,5 až 7 kg.

Vady

Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo přesně vyjadřovat velikost stupně odchylky.

Pozoruhodné vady

Těžké vady

Vyřazující vady 

Varlata: Psi musí zřetelně vykazovat normálně vyvinutá varlata, která se zcela nalézají v šourku